Povím Vám příběh pejska, který už měl umřít…
Dne 28. 5. 2014 mi majitelka tohoto krásného pejska napsala:
Dobrý den paní Matiášová,
dostala jsem na Vás kontakt od své milé sousedky Petry.
Chtěla jsem se zeptat, zda máte zkušenosti s homeopatií u pejsků.
Můj 8letý pejsek Hermes má velké potíže. Dnes mi pan veterinář řekl, že nám už z medicínského hlediska nemůže více pomoci a pokud by se stav psa měl více zhoršovat, doporučuje jeho utracení. Ale sám poznamenal, že mám vyzkoušet všechny možnosti i homeopatika (ač prý na ně nevěří), abych měla pocit, že jsem udělala maximum. A osobně zná případy, kdy homeopatie opravdu některým těžkým zvířecím případům vrátila nebo prodloužila život.
Náš pejsek Parson Russell Terrier cca před měsícem prodělal psincový kašel na který se léčil antibitotiky. Ale to by nebylo tak hrozné, jako to, že se mu společně s touto nemocí začaly projevovat jisté křeče v nohách. Přestával koordinovat zadní i přední nony a velmi strnule chodil a poté padal a již jen ležel. Tento stav se ihned začal řešit, avšak bez nějaké hlubší diagnózy. Udělali se mu odběry krve, aby se vyloučily záněty, přenosné nemoci od klíšťat atd. Zjistili mu zvýšenou hladinu ??? na játrech (na ty jsem mu začala podávat Ostropestřec). Později mu byl udělán rentgen a další vyšetření z krve na vzácné nemoci. Vše negativní. Bylo vyloučeno mechanické poškození, úraz, vychýlení ploténky. Byl diagnostikován nervový původ. V současné době má nasazené léky Prednison a silna antibiotika. Jeho stav se ale ani po cca 3. zkoušce léků stále nelepší ba naopak. Dnes je na tom tak, že ne
stojí, jen pár okamžiků za den se zvedne a dokáže se někam přemístit. Čůrá v leže nebo ve stoje jako kůň. Dokáže se najíst a napít jen s pomocí. Jeho nálada je ale stále veselá do žádné apatie zatím neupadá.
Lékař mi vysvětlil možnosti dalšího vyšetření, abychom mohli zjistit příčinu. Jedná se o velmi nákladné vyšetření CT hlavy a odběr mozkomíšního moku na rozbor. Celková cena cca 25000 Kč a ani to nám nezaručí, že se příčina bude dát léčit. Dávají nám i po vyšetření 15-20% šanci na uzdravení. Jsem na mateřské dovolené a tuto variantu jsem odmítla. Proto se obracím na Vás. Ráda bych opravdu vyzkoušela homeopatika, když klasická medicína nezabrala. Nejsme ani já a ani pes ještě připraveni se rozloučit. Chceme bojovat a já věřím, že vyhrajeme.
Děkuji za zprávu zda nám můžete pomoci
Míša P.
Napsala jsem paní, ať mi zavolá, že to spolu ještě probereme a vyberu pejskovi lék:
Paní Míšo,
Paní za dva dny (1. 6. ) napsala:
Dobrý den paní Alžběto,
penízky jsem Vám poslala až dnes. V pátek jsem se již po našem telefonátu nedostala na internet a o víkendu jsem byla s rodinou v horách.
Hermíček byl na výletě s námi. Byl to zválštní víkend. Syn s manželem hned v sobotu dopoledne odjeli zpět domů, protože u syna propukly neštovice.
Zůstala jsem ve společnosti mé dcery, Hermíka a svých přátel. Hermíčka znají od malého štěňátka a bylo to chvílemi až dojemné, jak se s ním všichni loučili a nebo mu přáli uzdravení.
Já jsem měla smíšené pocity. Emoce u mě byly jak na houpačce. Byl na tom v patek i v sobotu tak zle, ze jsem se snim opravdu vedome zacala loucit. V sobotu vecer jsem ho sla polozit na travu, aby se vycural a prosila vsechny sily a andely a archandely o jejich pomoc. Nebe bylo plne hvezd a ja Hermikovi vypravela jak na me bude koukat z toho velkeho vozu a ze az prijde cas, tak se znovu potkame. A ze v mem srdci bude navzdy. Povidala jsem mu nas prvni vylet, kdy jsme spolu spali pod sirakem. Byl kveten pred 7 lety a nebe bylo stejne jako ten vecer posete hvezdami. Plakala jsem u toho vypraveni moc. Druhy den (dnes) se Hermik vzbudil a behal temer cely den. Musela jsem mu pomahat. Na vylet s nami stridave jel v kocarku, ale z velke casti chodil sam a i si nekdy popobehl. Po obede jsme jeli domu a doma byl opet cily a hravy. Odpoledne jsme sli na zahradku, kde vydrzel cca 2 hodiny, pak ho musel manzel odnest domu. Ale pak se znovu zvedl, mel zajem o jidlo a piti. V podvecer jsme sli i na malou prochazku kolem domu. S malou prestavkou ji zvladl:). Tres v nohach stale pretrvava, ale jeho psychika je o poznani lepsi a myslim, ze se mu dari mnohem lepe.
Lek jsem si na vylet připravila novy a podavala cely vikend. Dnes nezbylo moc casu a nejake vsetecne decko mi vzalo strikacku, tak dnes nedostal zatim nic, ale je mu zazracne mnohem lepe.
Jeste jednou mnohokrat dekuji za vasi silu a pomoc.
Budu Vas informovat o nasem stavu i nadale.
Mejte hezky zbytek nedele. S pozdravem Michaela P.
Tak tohle už znělo dobře, ale ještě jsem byla opatrná propuknout v nadšení. Mohlo to být předsmrtné zlepšení. Proto jsem napsala:
Děkuji za zprávu 
. Nemám co dodat, nechávám Vaše slova v sobě doznít….
Za další tři dny (4. 6. 2014) mi přišel tento email:
Milá Alžbětko,
ani nevím jak moc mám poděkovat. Kdybyste včera i dnes viděla Hermíka, nepoznala byste, že byl nemocný a šlo mu o život.
Je veselý, hravý. Vrátil se mu smysl pro humor. Má zájem o fenky, chce se škádlit s jinými psy, nosí nám hračky a chce je házet. Třes nohou uplne zmizel. Chodi na procházky, beha, jakoby nic:).
Jsem tak ráda, že je zpátky. A znovu jsem k nemu nasla cestu. Je to ted takový muj mazlícek, jak uz dlouho nepamatuje ani on a ani já.
Znovu jsem ho vzala zpet do rodiny, kam patri. A za to velke diky, hlavne Vám a me sousedce Péťe, že mi o vás řekla.
Jak dlouho mu mam lek jeste davat? Ted mu ho davam 3x denne.
Míša P.
Tak tady už máme šťastnou majitelku pejska Hermíka. Paní jsem ještě napsala:
S pejskem mám radost, lék mu ovšem podávejte ještě dál, zatím mám pocit, že ho potřebuje. To, co mu pomohlo hodně, je to, že jste mu dovolila odejít. Pak se může svobodně rozhodnout.
Těší mě, když mohu být průvodcem lidem i jejich zvířátkům.