V posledních týdnech mi lidi hodně volají. Akutní stavy se vlečou mnohem déle, než dřív. To, co fungovalo minulý rok, letos přestává. A my se máme tendenci divit, chceme to dělat tak, jak už jsme na to předtím přišli. V průběhu svého vývoje jsem pochopila, že nic není jasnost. Není něco „dané“ a hotovo. Prostě Pokračovat »
Minulý týden jednoho dne odpoledne jsem šla do kuchyně udělat si pro sebe a své děti ledovou kávu. Pochopitelně pro děti bez kofeinu . Jsem v plavkách, protože se sluním na balkoně a v tom někdo zvoní. Ach jo, kdo to může být? Já nemám neplánované návštěvy, takže to bude buď někdo s letáky, aby Pokračovat »
„Ach jo, zase škola…“, truchlí mé děti již týden před vypuknutím… No, tak tu sedím 1. 9. 2014 a děti jsou už zase ve škole. Strašně se jim nechtělo jít. Říkám jim: „buďte rádi, že máte tak dobrou školu„. Chodí totiž do Montessori. No jo, ale i tato škola se musí nějak přizpůsobit směrnicím Pokračovat »